Střevní endoparazitóza, co všechno může způsobit?

 
 
 

 
 
 
Úvod > Lavpet radí > Psí veterina > Střevní endoparazitóza, co všechno může způsobit?
 

Vážení zákazníci,
bohužel musíme vám sdělit smutnou zprávu, ke dni 6. 9. 2019 rušíme náš eshop Lavpet.cz
Děkujeme za projevenou důvěru a přízeň.
Případné reklamace řešte prosím standardně, přes naše kontaktní údaje.
S láskou, tým Lavpet.cz

 
 
Mohlo by Vás zajímat

 
 

Střevní endoparazitóza, co všechno může způsobit?

Představa, že v nevinném tělíčku naších mazlíčků jsou cizopasní paraziti různých druhů a tvarů způsobuje nepříjemné pocity asi každému majiteli. Často se zapomíná, že je potřebné chránit psi vůči nebezpečným endoparazitům, kteří dokážou znepříjemnit život našich mazlíčků. Nebezpečné jsou především u štěňátek, u kterých hrozí jejich masivní přemnožení. Pomoci můžou antiparazitika pro psy.

Toxokaróza – nepříjemné škrkavky

Jednou z nejčastějších helmitoparazitóz u psů je toxokaróza. S tímto parazitem se setkáváme hlavně při chovu štěňat.

Škrkavka psí (Toxocara canis ) je bílý, okrouhlý 9-18 cm cizopasník, který osídluje tenké střevo. Je tu putující parazit. Z prostředí dozrává vajíčko obsahující larvu za 2-4 týdny a po vstupu do organizmu se přes střevní stěny dostává do krve. Z krve putuje do jater, poté k srdci a končí v průduškách. U dospělých psů převažuje usídlení larev v orgánech v podobě tkaninových cyst. Během těhotenství fenky se hormonálními změnami aktivují somatické larvy do velkého krevního oběhu a v třetím semestru přecházejí z placenty do plodu. Po porodu migrují do tenkého střeva štěněte a po 21 dnech dochází k vylučování pohlavně zralých vajíček. Další způsob nakažení je prostřednictvím mateřského mléka, které obsahuje larvy. Placentou a mateřským mlékem se infikují všechna štěňata ve vrhu. Proto je nevyhnutelné klást důraz na odčervení matky a štěňat už od raného věku.

Jak se toxokaróza projevuje?

Štěňata trpí zápalem plic, výtokem z čumáku, očí, mají sípavý kašel, bolestivé a zvětšené břicho, trpí nechutenstvím, mají matnou srst, jsou pohublá, chudokrevná a zaostávají v růstu. Škrkavky produkují neurotoxin ascaridin, který může způsobovat epileptické záchvaty a křeče.

Jak ochránit štěně před škrkavkami?

Na trhu existují širokospektrální antihelmintika na bázi pyrantelu, benzimidazolu, nitroskanátu a avermektinu. V případě štěňátek zvolíme formu pasty. Pro odrostlá štěňata a dospělé jedince je vhodná forma tablet. Důležitost se klade na vhodně zvolený preparát v optimálním intervalu a účinné dávce. Štěňátka odčervujeme od čtrnáctého dne jejich života a opakujeme každých 14 dní až do 3 měsíců.

 

Giardióza – onemocnění střevního traktu

Dalším častým parazitem, který se klinicky projevuje především u štěňat je giardióza.

Giardia intestinális je jednobuněčný střevní bičíkovec, který se vyskytuje na povrchu tenkého střeva a způsobuje zkracování klků až atrofii. Projevuje se zapáchajícím hlenovitým průjmem, plynatostí, matnou srstí a pohublostí z důsledku poruchy vstřebávání především tuků.

K vylučování cyst dochází nepravidelně, což stěžuje mikroskopicky detekovat parazita v trusu. Existují psí kmeny giardií, které jsou schopné infikovat i člověka. Proto se giardióza považuje za zoonózu.

Jak se zbavit giardií?

Vhodnou terapií je metronidazol, ornidazol, benzimidazol a především fenbendazol. Běžné širokospektrální odčervovací prostředky neobsahují dostatečné množství účinné látky na zneškodnění giardií a proto je potřeba vyšetřit trus a ubezpečit se, že psík netrpí giardiózou a podle toho veterinární lékař doporučí následnou terapii. Je potřebné léčit i jedince, u kterých se nevyskytuje klinika, ale byl zaznamenán výskyt cyst v trusu, pro omezení kontaminace prostředí. Tento okem neviditelný cizopasník způsobuje závažné onemocnění hlavně u mláďat a oslabených jedinců. Patogenita závisí na druhu kmene a vnímavosti hostitele.

 

Kokcidióza a tasemnice

Častým onemocněním především u štěňat bývá kokcidióza.

Toto protozoární onemocnění, které zapříčiňuje Isospora spp.,  vyvolává u štěňat zvracení, nechutenství, bolest v břišní dutině a vodnaté průjmy s možností výskytu krve, která může způsobit dehydrataci a následnou smrt. Pes se nakazí tím, že sní infikovanou potravu. I přesto, že kokcidióza má ve zvyku spontánně u zdravých štěňátek vymizet i bez terapie, je tam riziko kontaminace prostředí a nakažení dalších jedinců.

ZZástupce tasemnice Dipylidium caninum je častý cizopasník vyskytující se v tenkém střevu hostitele. Tento parazit dorůstá až do délky 50 cm. Tělo tvoří ploché, světležluté články a hlavička obsahuje háčky a přísavky na přichycení se na stěny střeva. Články s množstvím zralých vajíček tasemnice uvolňuje a do prostředí se dostávají spolu s trusem psa, ve kterém vypadají jako semínka okurky. Mezihostitelem tasemnice je blecha, kterou pes sežere. Nakažení se projevuje bolestí břicha, průjmem, zhoršením kvality srsti a typické je tzv. „sáňkování“, které je způsobené svěděním v oblasti konečníku. Kromě zvolení vhodné léčby je potřebné psa zbavit blech a vyčistit i prostředí, ve kterém přebývá.

 

Výše zmínění parazity jsou ti nejčastější, ale existuje jich mnohem více. Při parazitech se klade velký důraz na hygienu prostředí. Nezapomínejme ani na psi „ochutnávače“, kteří se můžou nakazit prostřednictvím zkonzumovaného trusu, od hlodavců anebo pitím vody z kaluže. Stačí odebírat psí trus po dobu tří dnů a vzorek odnést veterinářovi, který diagnostikuje problém a doporučí nejvhodnější léčbu. U štěňat může být i obyčejný průjem životu nebezpečný a endoparaziti jsou jednou z možných příčin, které třeba brát v potaz.

 

Zuzana Juhászová

 
 
 
Doporučujeme pro psy
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Plná (Desktop) verze